Děje se v PR

ASCOPA je největší profesní asociací public relations a komunikace v České republice. Jejími členy jsou jak uznávaní PR odborníci, tak začínající komunikátoři. Sdružuje firmy, komunikační agentury a veřejné i neziskové organizace. Pořádáme největší komunikační soutěž v České republice a na Slovensku Zlatý středník a profesní ocenění Mluvčí roku.

ASCOPA

Myslíte si, že je pro komunikátora výhodné používat AI?AI může být při správném použití relativně dobrým pomocníkem. Její přínos pro nás všechny spočívá hlavně v&nbsp;rychlosti. Rychle připraví návrhy textů, vizuálů, dokáže analyzovat sentiment cílové skupiny osob nebo sledovat aktuální trendy.Také ale asi všichni vidíme, že díky AI se v naprosto všech segmentech trhu tlačí na zvyšování efektivity a snižování cen ve službách. Pokud bych měl ukázat na hlavní výhodu AI, a to nejen pro komunikátory, byla by to skutečnost, že s&nbsp;ní rutinní práce zabere zlomek času. Komunikátoři se pak mohou soustředit například na samotnou tvorbu a realizaci PR strategií a další činnosti a administrativu a rutinu nechají stroji.A co autenticita a kreativita? Nejsou používáním AI ohroženy?Přesně to je jedna z&nbsp;otázek, která vzbuzuje diskuze stále, přestože široká veřejnost s&nbsp;AI funguje na denní bázi už prakticky několik let. AI může inspirovat, ale tón, kontext nebo osobitost a klienta, případně jeho značky, musí dodat lidé, člověk z&nbsp;masa a kostí. Je pro to několik důvodů, a nejen právních. Vypíchl bych zejména ten, že pokud se Prista spoléhá jen na algoritmus, publikum to pozná a může klesnout důvěra nejen v&nbsp;jeho klienta, ale zejména v&nbsp;nej samotného. Proto komunikátoři musí kontrolovat, ladit a hlavně ověřovat, co AI generuje, předtím, než to použijí v&nbsp;rámci svého výstupu.Když se na AI v&nbsp;oblasti PR podíváme z pohledu práva – co vidíte jako nejproblematičtější body?Nejčastěji se v&nbsp;naší kanceláři setkáváme se třemi typy případů, a právě proto, že se s&nbsp;nimi setkáváme nejčastěji, soudím, že jde o nejproblematičtější body.Prvním je otázka autorského práva, typicky kdo je autorem AI výstupu, případně samotného promptu. Druhým je problematika odpovědnosti v&nbsp;případě, že umělá inteligence udělá chybu, například když vám dá nesprávné či nepřesné informace nebo použije cizí obsah, který bez příslušné licence použít nelze. Zrovna v&nbsp;tomto ohledu se má AI ještě stále hodně co učit. A třetím problematickým bodem pak je ochrana osobních údajů a neveřejných interních dat klientů, zaměstnanců a dalších osob.Jak se tyto problémy dají v&nbsp;praxi řešit? Dá se jim předcházet?Já svým klientům s oblibou často říkám, že investice do předejití právním problémům je jejich nejlepší a nejlevnější řešení. V&nbsp;případě spolupráce komunikátorů a AI to platí dvojnásob. A mohu po zkušenostech s&nbsp;řešením případů, které jsem tu typově před chvílí nastínil, říct, že většinou z nich bychom se vůbec nemuseli zabývat, kdyby klienti měli správně nastavené smlouvy. Takže ano, dá se jim předcházet, a to primárně vhodně nastavenými smluvními ujednáními.Předně by ve smlouvě s&nbsp;klientem mělo být v&nbsp;rámci licenčních ujednání jasně řečeno, jestli vůbec může komunikátor AI používat, za jakých podmínek a v&nbsp;jaké míře. Je potřeba si totiž uvědomit, že výstup AI není tvůrčím výsledkem, nejde o autorské dílo, a jako takový není chráněný autorským právem. Aby byl výstup AI chráněný, musí ho komunikátor kreativně a vlastní tvůrčí činností upravit. Pokud ho neupraví – a tady se můžeme dohadovat o tom, jak moc a jakým způsobem to musí být – bude ho moci kdokoli vzít a naprosto legálně zkopírovat a využít pro sebe. Což pak ale v&nbsp;případě, že si od komunikátora klient vyžádá, třeba takovou přípravu tiskového prohlášení pro veřejnost nebo PR strategii na míru, se dá považovat za porušení smluvních povinností, a to dokonce aniž by to bylo ve smlouvě výslovně zmíněné. A potom samozřejmě nastupují sankce.Doporučit mohu také důsledné dokumentování procesu tvorby nejen samotného výstupu AI, ale celého obsahu dodávaného komunikátorem klientovi, tzn. kdo co upravil, jak vznikl výsledek apod. A&nbsp;samozřejmostí je pak důsledná kontrola výstupu (spolu)vytvořeného AI před jeho publikací, a nutnost dávat si velký pozor na to, jaká data, údaje a informace AI o sobě, potažmo klientech poskytuje. Jakmile jí totiž tato data předáte, ve většině případů ztrácíte kontrolu nad tím, co se s&nbsp;daty dál děje, čímž jako správce osobních údajů porušujete povinnosti na poli GDPR a v&nbsp;případě neveřejných interních dat klienta zase riskujete jejich únik.A co transparentnost? Musíme na sebe žalovat, že pracujeme s&nbsp;AI?Transparentnost je jedním z&nbsp;témat, která se promítla do legislativní úpravy práce s&nbsp;AI, a to v&nbsp;podobě evropského nařízení známého jako AI Act. Podle něj je třeba označit jako AI generovaný každý obsah, který by mohl klamat publikum, typicky u videí a vizuálů, ale i textů. Nepoužíval bych nicméně termín „žalovat“, ten zní vcelku negativně. Když se na to totiž podíváme prakticky, komunikátoři, kteří s&nbsp;AI pracují transparentně a kteří nevydávají její obsah za vlastní tvůrčí činnost, budí důvěru, a zároveň chrání sebe i svého klienta před nežádoucími právními a reputačními problémy.Dokážete odhadnout, co komunikátory v&nbsp;souvislosti s&nbsp;AI čeká dál?Určitě nás čeká nová vlna legislativy, zavedením nařízení AI Act do našeho práva to určitě nekončí. Předpokládám zejména rozvoj autorského práva v&nbsp;digitálním prostředí. Také určitě můžeme brzo čekat novou judikaturu v&nbsp;oblasti odpovědnosti za AI generovaný obsah. A z&nbsp;toho, co v&nbsp;souvislosti s&nbsp;využíváním AI ve své právní praxi vidím, soudím, že velmi brzy dojde k&nbsp;významné změně profesních standardů v&nbsp;oblasti PR, protože se bude velmi pravděpodobně zvyšovat tlak na osvojení dovedností a znalostí v&nbsp;oblasti dat a digitální komunikace. Zárodky tohoto procesu můžeme v&nbsp;podstatě vidět už dnes.Dá se vůbec s&nbsp;AI pracovat bezpečně bez právní pomoci?Ano, dá. Komunikátor tím ale riskuje chyby, které ho mohou stát reputaci i peníze. Naopak při spolupráci s&nbsp;právníkem bude znát hranice možností právně legitimního využití AI v&nbsp;daném konkrétním případě, sníží riziko právních sporů a AI se pro něj stane konkurenční výhodou, nikoli Achillovou patou.AI dokáže práci v&nbsp;PR zrychlit, případně zefektivnit. Ale skutečný rozdíl mezi přínosem a rizikem určuje v&nbsp;konečném důsledku sám komunikátor – ten, který ví, kde jsou právní hranice, a umí je proměnit ve výhodu. Proto když PR tým a právník táhnou za jeden provaz, algoritmus bude spojencem, nikoli jednosměrnou jízdenkou do reputačního a/nebo právního pekla. Rozhovor vznikl v rámci partnerství Zlatého středníku 2025.

Když PR tým, právník a algoritmus táhnou za jeden provaz

<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/eueLEuICZCZeoDszkyplWOwPz7toQMCx" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media> FILIP MATĚJKA1. Pracoval jste jako brand stratég na re-brandingu značky z PR Klubu na ASCOPA, tedy přerodu z profesního klubu na moderní evropskou asociaci. Jaké bylo podle Vás hlavní strategické zadání, které jste si na začátku museli zformulovat?FILIP: Na začátku bylo jasné, že PR Klub už značkově neodpovídá tomu, čím se organizace ve skutečnosti stala ani tomu, kam se chce dále posouvat. Z ‚klubu‘ se vyvinula asociace s širším zaměřením, která se profiluje jako reprezentant oboru, který zahrnuje disciplíny public relations od vztahů s&nbsp;médii a interní komunikace přes společenskou odpovědnost a odpovědnost, corporate publishing, sociální sítě po public affairs a lobbing a nastavuje standardy celého public relations. Obsahově rostla a začala zasahovat více částí profesní komunikační komunity a také organizace, které jsou si vědomy důležitosti své reputace a vztahů se stakeholdery.To hlavní zadání tedy znělo: formulovat novou roli značky tak, aby odpovídala reálné hodnotě a kompetencím, které si nese – a ambicím, které má. To znamenalo odklon od komunitní logiky směrem k instituci – reprezentativní, důvěryhodné, mezinárodně srozumitelné. Bylo zkrátka potřeba přejít od identity „místa setkávání“ k instituci, která reprezentuje a kultivuje celý obor. Nutno říct, že s vedením ASCOPA, tehdy ještě PR Klubu, jsme si jak při zadání i během tvorby značky porozuměli velice dobře. Přeci jen, jsou to zkušení komunikační profesionálové a ty nemáte za klienty každý den.&nbsp;2. Co podle Vás znamená mít silnou značku – a proč nestačí jen dobře dělat svou práci?FILIP: Silná značka je zkratka. Je to to, co vám zůstane v hlavě, když smažete logo. V symbolickém významu to, co vám zbyde, když vám shoří továrna – pokud máte silnou značku, postavíte ji znovu a začnete zase vyrábět a prodávat, protože lidé vám budou věřit.Pokud jen dobře děláte svou práci, tak je to skvělé a lidé o vás možná mluví – ale ne nutně srozumitelně, ani konzistentně a tak, jak vy chcete. Silná značka dává lidem jazyk, jak o vás přemýšlet a mluvit. Chtějí k vám patřit, důvěřují vám víc než ostatním. A to vám dává výhodu: v komunikaci, při vyjednávání, při náboru, při krizích.Důležité je si uvědomit, že značky žijí v hlavách lidí – ne na slidech v prezentacích. A pokud ji tam chcete dostat - lidem do hlavy - potřebujete strategii, která se dá říct stručně, ne na 150ti stránkách. Pro mě je silná značka taková, kterou každý ve firmě nebo organizaci dokáže popsat třemi větami. Svými slovy, nepřesně, ale ten význam tam bude. Pokud vám ty tři věty dokáže říct skladník, člen vedení, finanční ředitel, pak víte, že strategie funguje.&nbsp;&nbsp;3. Jak podle Vás pozná značka, že má dobrou strategii?FILIP: Pozná to tak, že se o ní mluví jednoduše a všichni ve firmě vědí kam směřují. Když dokážete celou značku shrnout do tří vět, které se přirozeně dostanou do firmy, mezi zaměstnance, členy, do běžné komunikace. Ne jako slogany, ale jako sdílené pochopení toho, co děláte, proč to děláte a čím jste jiní než ostatní. Dobrá strategie se totiž má stát součástí nejen toho, jak značka mluví, ale i jak se chová, jak se rozhoduje. Strategie neříká jen „co chceme říkat zákazníkům“, ale hlavně „co musíme mít v hlavě, když něco tvoříme, vybíráme nebo naopak odmítáme“. To je její skutečná síla a hodnota, která jde daleko za hranice marketingu.LUKÁŠ: A já když jako designér dostanu takhle přesně vypracovanou strategii, nemusím vymýšlet, „jak to udělat hezké“ – ale řeším, jak to udělat funkční a hezké. A to je pro mě podstata designu.&nbsp;4. Jaký byl klíčový insight nebo obrat ve strategii, který podle Vás definoval novou značku ASCOPA?FILIP: To nejdůležitější bylo, že jsme si společně s&nbsp;týmem klienta nemuseli klást otázku „jak posunout PR Klub“ ale prakticky od začátku jsme to měli nastavené tak, že jsme pojmenovávali, co jako organizace děláme a pak to „co má v dnešní době dělat silná asociace komunikačních profesionálů“. Tato optika nás osvobodila od nánosů historie a umožnila dívat se na značku s odstupem – zvenčí, očima členů, partnerů, i těch, které chce ASCOPA teprve oslovit. Z&nbsp;neformální klubovosti se tak přirozeně stala silná oborová autorita. Nejen místo pro networking, ale instituce, která zastupuje profesi, definuje její hodnoty, pojmenovává standardy. A která je srozumitelná i mimo „komunikační bublinu“ – třeba směrem ke státní správě, médiím nebo evropskému prostředí. 5. Jak podle Vás funguje spolupráce s designérem, pokud máte jako stratég dobře formulovanou značku?FILIP: V ideálním případě je designér partner, ne jen exekutor. Není to někdo, komu pošlete zadání s barvami, ale někdo, kdo přemýšlí nad tím, jak vizuálně vyjádřit to, co značka znamená. Když je strategie dobře zformulovaná, designér má s čím pracovat. Zná pozici značky, její osobnost, tón, ví ke komu mluví a co chce říct.A to neznamená, že mu sebereme kreativitu – právě naopak. Dobrý designér nechce volnost bez hranic, ve smyslu „nechte mě dělat umění, já vím jak na to, vy tomu nerozumíte“, ale chce naopak rámec, ve kterém může navrhnout něco, co dává smysl vzhled k ambicím a cílení značky. A samozřejmě, že vždy chceme estetickou kvalitu designu, to designér taky, jinak byl to nebyl designér.S Lukášem jsme měli přesně takový typ spolupráce. On nevymýšlí „jak to udělat líbivé“, ale jak přeložit strategii do podoby, která bude funkční a čitelná napříč celým ekosystémem značky. A to se podle mě v případě ASCOPA povedlo opravdu nad míru. Podívejte se na přidružené značky jako je Zlatý středník a Mluvčí roku.No a že by nějaký kreativec nebo designér opovrhoval strategií jako něčím, co je zbytečné nebo mu to svazuje ruce? Tak to už jsem dlouho neslyšel, naposledy možná tak před 10 lety.&nbsp;6. Jak byste popsal rozdíl mezi tím, co značka ASCOPA říká dnes oproti minulosti – a co se díky tomu podle Vás změnilo ve způsobu, jak ji lidé vnímají, uvnitř i navenek?FILIP: Nejprve zmíním, že celá organizace se za posledních pár let dost proměnila. Pod novým vedením hodně narostla a tím nemyslím jen objemově na počet členů, ale především záběrem, tématy, činnostmi a akcemi a začala sahat i do příbuzných oborů, jako např. HR. Dříve značka komunikovala hlavně směrem dovnitř. Mluvila jazykem komunity, která se zná, rozumí si a sdílí stejný svět. Dnes ASCOPA vystupuje sebevědoměji – mluví jazykem autority, jako reprezentativní instituce, která zastupuje obor a nebojí se mluvit srozumitelně i mimo vlastní profesní bublinu. A tenhle posun dává značce větší váhu navenek – a zároveň lepší ukotvení uvnitř. Členové lépe rozumí tomu, co ASCOPA znamená a mají chuť ji reprezentovat. Vnímají, že ASCOPA není jen oborová značka – ale značka, která zastupuje i je samotné.A ostatně celé to bylo vidět také na formulování jednotlivých součástí značky. Společně&nbsp;se zástupci vedení asociace jsme absolvovali několik intenzivních workshopů - sezení, která trvala dohromady asi 50 hodin. A mně bavilo společně cizelovat jednotlivé součásti strategie tak, aby byly perfektně vyladěné a aby do sebe funkčně zapadaly a vedly právě k&nbsp;těm třem důležitým větám.&nbsp;<component-embed-media src="https://s3.dualstack.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/MlsH6UiSaQrI8WkxXJ7dBV9qmrdcHO62" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media> LUKÁŠ HONZÁK1. Jak Vám pomáhá, když značka přichází se silnou strategií – a jak to bylo u ASCOPA?LUKÁŠ: Když značka přichází s dobře vypracovanou strategií, mám pojmenované hodnoty, ambice, tón, i osobnost značky a díky tomu vím, kde značka stojí, co a komu chce říkat a jaký pocit má vyvolat. Ze strategie ASCOPA bylo jasné, že nepřetváříme existující klub, ale tvoříme vizuál pro novou organizaci. Tohle nastavení – reprezentativní, sebevědomá instituce, a to i v&nbsp;evropském a globálním kontextu —&nbsp; nám dalo směr, kam se s vizuální identitou vydat. A to je výhoda silné strategie — dává designu smysl a hranice. Když víme, co značka znamená, všechno ostatní se tvoří snáz.FILIP: A právě tohle je důvod, proč začínáme strategií – aby designér nemusel sám hledat význam značky, ale mohl se soustředit na svoji práci.&nbsp;2. Jak jste do vizuální identity ASCOPA přetavil hodnoty, které Vám strategie pojmenovala?LUKÁŠ: Jedním z hlavních požadavků bylo, aby ASCOPA působila jako instituce, ale zároveň neztratila lidskost. Tohle napětí nás hodně bavilo. Chtěli jsme, aby identita působila opravdově — tedy sebevědomě, profesionálně, ale přitom lidsky a dostupně.Vše začíná u loga. Vizualizace frekvenčního vlnění zvuku znázorňující mluvené slovo jsme zjednodušili do geometrických tvarů — výseků kruhu — které zároveň symbolizují různé části 360° komunikace a také symbolizují vlnění zvuku a rytmus.Další důležitý krok je volba písma. Střídáme jednoduchý geometrický grotesk (informace, instituce) vs. elegantní patková kurzíva (emoce, lidský dotek). Důležitá je také práce s prostorem, rytmem, důrazem na čistotu a čitelnost — vytváříme tak systém, který dokáže unést jak vážnější institucionální témata, tak i komunikační kampaně nebo ocenění jako Zlatý středník.Značka jako ASCOPA potřebuje fungovat na více úrovních – a právě strategie nám vytyčila, které to jsou a co na nich musí náš vizuál doručit.&nbsp;&nbsp;3. Říkáte, že skvělý design není jen krásný, ale hlavně funkční. Jak poznáte, že ten Váš funguje?LUKÁŠ: Poznám to podle toho, že design začne mluvit sám za sebe. Když ho klient a publikum vezmou za své a sami vycítí, co je značka zač, aniž by to museli číst v brand manuálu. Funkční design poznáte podle toho, že stojí na silných základech, tj. je konzistentní na všech kanálech a platformách a zároveň dlouhodobě drží pohromadě - nepotřebuje neustále přidávat nebo měnit jednotlivé prvky.&nbsp;Značka působí konzistentně a přitom má její design prostor dýchat. A ideálně funguje tak, že s ním lidé rádi pracují – to je pro mě důkaz, že jsme to dobře trefili.&nbsp;&nbsp;4. Co bylo při tvorbě ASCOPA největší výzvou – a co Vás na tom nejvíc bavilo?LUKÁŠ: Největší výzvou bylo právě skloubit více roli značky – má být reprezentativní, téměř institucionální, ale zároveň zůstává komunitní a odborná. Hledali jsme rovnováhu.Navíc ASCOPA reprezentuje celou rodinu značek, kromě samotné instituce obsahuje dvě významné soutěže -&nbsp; Zlatý středník a Mluvčí roku a více vrstev komunikace. Tím pádem má pod sebou různé typy akcí a potřebuje komunikovat interně i externě. Proto jsme chtěli vytvořit identitu, která zvládne všechny tyto podoby – a přitom bude pořád čitelná jako jedna značka.FILIP: ASCOPA opravdu potřebovala unést víc rolí najednou – a to byl klíč i pro strategii. Značka také neměla být jen o zjednodušeném a nesprávném vnímání PR jako primárně mediální disciplíny, ale reprezentovat komplexnost komunikace a mluvit různými hlasy – ale pořád jedním jazykem.&nbsp;5. Jak náročné tedy bylo pro Vás jako designéra, že ASCOPA v sobě nese i značky jako Zlatý středník a Mluvčí roku?LUKÁŠ: Byla to výzva, ale zároveň skvělý rámec pro přemýšlení o značce jako celku. Od začátku jsme věděli, že ASCOPA nebude stát sama o sobě – že musí fungovat i jako „deštník“ pro další aktivity a značky.Všechny tři značky (ASCOPA, ZS a MR) jsme propojili tím, že jsme vzali elementy ze symbolu hlavního loga ASCOPA a z nich jsme poskládali loga obou soutěží. Proto jsme pomocí vybraných barev, písem a dalších grafických prvků vytvořili vizuální jazyk, který je dost silný na to, aby udržel značky pohromadě, ale zároveň dost pružný, aby fungoval do dalších vrstev komunikace – jako ocenění, akce, nebo samostatné programy.&nbsp;&nbsp;6. Proč by podle Vás měly značky nejdřív řešit strategii, a až potom design?LUKÁŠ: Když nevíme, co, komu a proč značka říká, může být výsledek esteticky povedený – ale nebude mít hloubku. Jinými slovy, dobrý designér to udělá v každém případě „hezké“, ale nikdy nevíte, jestli to opravdu funguje :-)Kdežto s jasnou strategií nezačínám s prázdným plátnem. Vím, odkud a kam značka směřuje, koho má oslovit, čím se odlišuje a jaký pocit má v lidech zanechat. A to je pro moji práci zásadní rozdíl. Strategie určuje směr. Design mu dává výraz.&nbsp;7. Pánové poslední otázka, ale o to důležitější. Letos se Zlatý středník poprvé představí v nové vizuální identitě, která vychází ze značky ASCOPA. Proč k tomu dochází až rok po oficiálním re-brandingu ASCOPA samotné? A co to říká o síle značky Zlatého středníku?FILIP: Zlatý středník je silná značka sama o sobě – má obrovské povědomí v marketingovém oboru, daleko za hranice PR, dlouhou tradici a skvělé jméno. A právě proto jsme proměnu jeho vizuální identity naplánovali na závěr. Respektive, potřebovali jsme aby se re-branding ASCOPA (proběhlo v září 2024) nejprve etabloval mezi členy a v rámci oboru, aby si na nový vizuální jazyk ASCOPA trh zvykl v rámci každodenní komunikace hlavní mateřské značky. V lednu 2025 proběhl druhý krok - představili jsme v novém vizuálním stylu druhou značku tj. Mluvčí Roku. No a nyní je čas celý re-branding dokončit značkou Zlatý Středník, která ač ji lze vidět jako dceřinou značku ASCOPA, tak má největší povědomí.Zlatý středník má prostě v celém brand systému výjimečné místo – je zlatý nejen názvem (a nyní již i designem), ale i dosahem. A právě na něm bude letos na podzim vidět, jak celá identita drží pohromadě – vizuálně, významově, hodnotově. Celý re-branding se tak uzavře.LUKÁŠ: Zlatý středník je vyvrcholením naší designérské trilogie. V mateřském brandu ASCOPA jsme ukázali základy – tvarosloví symbolů, vizuální jazyk a typografii kombinující dvě písma. Druhý díl, Mluvčí roku, přidal pohyb: rozpad loga ASCOPA do sub-brandů a novou barvu do palety.A teď přichází grand finále – Zlatý středník. Tady odhalíme vizuální systém tří značek a jejich symbolů. Tři barvy – měděná, modrá a žlutá – které odkazují na medailová umístění: zlatá, stříbrná a bronzová. A na slavnostním vyhlášení to celé rozehrajeme naplno. Víc ale neprozradím, přijďte se podívat sami. My tam samozřejmě budeme a rádi to s vámi probereme. <component-embed-youtube url="https://youtu.be/IIuUCNyRrF8"></component-embed-youtube>&nbsp;

ROZHOVOR: Jak vznikla značka ASCOPA

Když prestižní soutěž potřebuje profesionální prostředí, kde se mohou setkávat a pracovat špičky svého oboru, záleží na každém detailu. Letos padla volba na FLEKSI v pražské Brumlovce – místo, kde se po dvanáct dní vystřídala porota Zlatého středníku. Moderní zasedací místnosti, flexibilní uspořádání a zázemí na úrovni vytvořily ideální podmínky pro soustředěnou práci i inspirativní diskuse.Porota složená z předních profesionálů ve svém oboru našla pro hodnocení přihlášených projektů ideální zázemí v moderních zasedacích místnostech FLEKSI Filadelfie. Oceňovala špičkové technické vybavení, pohodlné prostředí a atmosféru, která podporovala produktivitu i kreativitu. Mnozí přiznali, že prostor svou kvalitou a flexibilitou předčil jejich očekávání.FLEKSI se dlouhodobě profiluje jako ideální místo pro konference, školení, workshopy i prestižní soutěže. Disponuje devětatřiceti variabilními zasedacími a eventovými místnostmi, které dokáží vytvořit perfektní zázemí pro komorní porady, velké prezentace i celodenní akce s desítkami účastníků. Prostory jsou vybaveny moderní audiovizuální a videokonferenční technikou, včetně čtyřmetrových mediawalls, rychlým internetem, kvalitním ozvučením a pohodlným nábytkem.Vedle eventových a zasedacích prostor FLEKSI nabízí také plně vybavené servisované kanceláře. Ve třech budovách – Filadelfie, Beta a Budova B – je k dispozici více než 10 000 m² moderních kancelářských prostor a přes 900 pracovních míst. Kanceláře jsou připravené k okamžitému nastěhování a zahrnují vše potřebné – od kuchyněk a callboxů, přes recepci a úklid, až po technickou podporu a přístup 24/7. Firmy tak získávají profesionální zázemí bez starostí o provoz a vybavení.Pro ty, kteří preferují otevřené a dynamické pracovní prostředí, jsou k dispozici coworkingové prostory FLEKSI. Nabízejí nejen inspirativní místo k práci, ale také možnost účasti na networkingových akcích, workshopech a setkáních, které propojují odborníky z různých oborů. Coworking ve FLEKSI není jen sdílený prostor – je to místo, kde se rodí nové kontakty, spolupráce a nápady.FLEKSI je součástí moderní a živé městské čtvrti Brumlovka, která patří mezi nejlépe vybavené business lokality v Praze. Nabízí výbornou dopravní dostupnost MHD i autem, možnost parkování v garážích i na veřejných parkovištích a pestrou občanskou vybavenost. V okolí najdete desítky kaváren a restaurací, fitness centrum s bazénem, zdravotnická zařízení, obchody i služby pro každodenní potřeby. Brumlovka je domovem velkých nadnárodních firem, jako jsou Microsoft, Unicredit, Moneta Money Bank, O2, ČEZ, Škoda Auto a mnoho dalších, což z ní činí jedno z nejprestižnějších podnikatelských center v České republice. Navíc je držitelem prestižní mezinárodní certifikace Fitwel, která potvrzuje její kvalitu v oblasti podpory zdravého a udržitelného životního stylu. Zelené parky, venkovní odpočinkové zóny a bohatý komunitní program z ní dělají místo, kde se příjemně pracuje i tráví volný čas. Za celým projektem stojí Passerinvest Group, která zajišťuje stabilitu, profesionální přístup a vysoký standard služeb. Ať už klient přichází na hodinu, na rok nebo pořádá prestižní event, ve FLEKSI vždy najde profesionální servis a prostředí, které podporuje produktivitu, inspiraci a skvělý pracovní zážitek.Více o FLEKSI na <a target="_blank" href="http://www.fleksi.cz">www.fleksi.cz</a>.

Když prostory pomáhají tvořit vítězné projekty

<component-embed-media src="https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/vQkwGMcDnYa51ca1WIEmqyTkUFDN0T5H" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media><h3> Přečtěte si medailonky nových členů nebo těch stávajících, kteří se rozhodli pro institucionální členství.</h3> Martin HavelPRO-ENERGY services – JednatelIng. Martin Havel, Ph.D., vystudoval obor Ekonomika a řízení energetických soustav na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Doktorát v oboru Ekonomika a řízení podniku získal tamtéž. Většinu své profesní kariéry pracoval v různých podnicích a na různých pozicích v energetice, má rovněž zkušenosti v oblasti finančního poradenství a účetnictví. Řadu let působil jako poradce v energetice. Rok vedl coby šéfredaktor časopis NEW ENERGY, založil a 17,5 roku zajišťoval vydávání (střídavě jako šéfredaktor a jako předseda redakční rady) PRO-ENERGY magazín a občasně dělá šéfradaktora tištěného magazínu Klubu finančních ředitelů. Martin se zajímá o dění kolem sebe a rád příjímá výzvy, které přicházejí. Rostislav RožnovskýVOP CZ — tiskový mluvčíV oblasti PR se pohybuji velmi krátce. Od roku 2020 až do roku 2023 jsem působilo jako specialista komunikace a marketingu v jednom Ostravském trampolinovém centru. Od malička mě táhla vojenská technika a když byla možnost jít pracovat do blízkého státního podniku VOP CZ vůbec jsem neváhal.Od roku 2023 pracuji v statním podniku VOP CZ, který se zabývá opravami a výrobou těžké bojové techniky. Po ročním působením na oddělní marketingu jsem se přesunul na pozici tiskového mluvčího podniku. V současné době aktuálně působím na pozici Marketingového a PR manažera VOP CZ, kde mám na starosti celou vnitřní a vnější komunikaci podniku.Anežka KotkováDT-holding — specialista komunikaceAnežka Kotková je specialistou komunikace ve společnosti DT-holding. Předtím působila jako account assistant v agentuře Konektor nebo v Domě zahraniční spolupráce. Má také zkušenosti ze stáží na Stálém zastoupení ČR při EU nebo českého velvyslanectví v Tel Avivu.David ZemanDT-holding — ředitel marketinguDavid Zeman je ředitelem marketingu české investiční společnosti DT-holding, která mimo jiné provozuje maloobchodní síť Traficon a vykazuje roční obrat kolem 3 mld. Kč. Za svou téměř dvacetiletou kariéru nasbíral zkušenosti z různých marketingových pozic předních společností, kterými jsou například Fortuna, Wüstenrot, Generali Pojišťovna nebo Allianz.Gabriela BaranyaiováFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy — tajemniceGabriela Baranyaiová je tajemnicí Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vystudovala politologii na Univerzitě Palackého a Univerztě Karlově. Absolvovala také zahraniční studium na Universidad Complutense de Madrid a Universitat de Barcelona. Na IPS má na starost nejen PR. V minulosti se podílela i na organizaci konferencí např. ECPR General Conference.Petr JüptnerFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy — ředitel Institutu politologických studiíPetr Jüptner je ředitelem Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je autorem a řešitelem řady domácích i zahraničních publikací a grantových projektů se zaměřením na problematiku komunální politiky, slučování obcí nebo přímé volby starostů.Michal MalýFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy — interní doktorandJsem interním doktorandem na Katedře politologie IPS FSV UK. Ve svém výzkumu se zaměřuji na digitalizaci politických stran, vnitrostranickou demokracii, krizi demokracie a dopady moderních technologií na politickou reprezentaci a participaci. Pracoval jsem na projektech Pandemo, Syri a nyní působím ve Freedom House, Horizon Inspire a projektu COST Action.Lucie ŠmoldasováNárodní protidrogová centrála SKPV PČR — tisková mluvčíDříve pracovala devět let v MF DNES, krátce ve vydavatelství Economia a dalších devět let v magazínu Reportér. Po osmnácti letech v médiích se rozhodla změnit obor a stala se tiskovou mluvčí Národní protidrogové centrály. Vrátila se tak k tématu, které ji zajímalo už na vysoké škole, drogové problematice se věnovala ve své diplomové práci.Klára DuháčkováBest Communications — Account DirectorKlára vystudovala teritoriální studia na Univerzitě Karlově v Praze, kde už během studií začala sbírat první zkušenosti v PR. Dnes působí v anglicko-české PR agentuře Best Communications, kde se specializuje na komunikaci lifestylových značek v oblasti cestování, životního stylu a kultury. Když zrovna není v kanceláři, hledá inspiraci ve výtvarném umění, které patří k jejím velkým koníčkům.Pavla UmlaufováPIARISTI — spolumajitelkaPavla Umlaufová je spolumajitelka komunikační agentury PIARISTI. Za 11 let své existence agentura odkomunikovala více jak 150 projektů, které rezonovaly v médiích, na sociálních sítích, v online prostoru i skrze spolupráce s influencery. Mezi její poslední kampaně patří film Vlny, hotel Fairmont Golden Prague, Svět knihy či aktivity spolku Díky, že můžem. Společně s Nikolou Lorinczovou natočila téměř 100 dílů oborového podcastu PÍÁRKO.Soňa SpěvákováOrganizace pro pomoc uprchlíkům — koordinátor PR a fundraisingMým úkolem je příprava prezentace organizace nejen na veřejnosti, ale také spolupracovat mezi neziskovými organizacemi nejen v České republice, ale i v zahraničí. Vytvářím obsah do newsletteru pro veřejnost i interní, sociálních sítí, sbírek a komunikuji s potencionálními i stávajícími dárci. Připravuji veřejné akce organizuji účast na akcích partnerů.Marek Stránský — AMI DigitalPůsobí v oboru komunikace více než 20 let. Je předsedou představenstva AMI Communications Group SE a největším akcionářem skupiny AMI Communications. V současnosti řídí vybrané agenturní týmy a soustředí se na konzultační činnost v oblasti korporátní a krizové komunikace a byznysové strategii. V roce 2002 se stal zakládajícím partnerem Public Affairs agentury PAN Solutions, která dnes patří mezi lídry trhu v oblasti PA.Vladan Crha — AMI DigitalPůsobí v oboru více než 20 let. Vedl mezinárodní komunikační týmy a spolupracoval se značkami jako O2, Vodafone, <a target="_blank" href="http://Rohlik.cz">Rohlik.cz</a>, Shell, Mars, Fortuna, Vafo a dalšími. Je odborníkem na krizovou komunikaci. V současnosti stojí v čele společnosti AMI Digital, dceřiné agentury AMI Communications, která se specializuje na kreativní komunikaci v digitálním prostředí.Kateřina Marešová — AMI DigitalV oboru působí osmým rokem, vede strategicko-kreativní tým agentury AMI Digital. Měla/má na starosti kreativu a strategii klientů jako Staropramen, Mattoni 1873, Buřinka, Shell, <a target="_blank" href="http://Zálohujme.cz">Zálohujme.cz</a> či Betano, i kampaňové koncepty, z nichž několik získalo oborové ocenění. V roce 2021 obsadila první místo v kategorii Digital v Young Lions, soutěži pro mladé talenty.Michaela KnappeováLidl Česká republika s.r.o. — Specialista interní komunikaceV oblasti marketingu a komunikace působím od roku 2015, postupně jsem získala profesní zkušenosti v odvětví stavebnictví, elektroniky nebo e-commerce. Od roku 2023 se plně věnuji interní komunikaci ve společnosti Lidl, kde rozvíjíme interní aplikaci, intranet, pravidelně vydáváme interní časopis a také organizujeme eventy pro naše zaměstnance napříč ČR. Komunikace všeho druhu je moje srdcovka aráda spolupracuji s lidmi, kteří se nebojí sdílet svoje know how a navzájem se můžeme inspirovat a posouvat projekty na další úroveň.Eliška Froschová StehlíkováLidl Česká republika s.r.o. — Vedoucí firemní komunikace a CSRByla jsem vždycky psavec a čtenář. Spíš kavárenský povaleč a vypravěč. Moje profesní cesta vedla z bohemistiky na Filosofické fakultě na oddělení komunikace nejrůznějších organizací a firem. Od příspěvkové organizace, přes neziskovku až do korporátu. Nejdřív Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, pak Domov Sue Ryder, Koalice za snadné dárcovství (trocha fundraisingu), Tchibo a teď posledních sedm let Lidl. V Lidlu jsem měla šest let na starosti agendu ESG (CSR projekty, nefinančníreporting a CSR komunikaci) a nyní rok vedu oddělení firemní komunikace, které zajišťuje externí ainterní komunikaci, CSR a public affairs. Jsem zároveň dost introvertní tisková mluvčí.Filip PavelkaNative PR — Account managerJiž šestým rokem pokračuji v rodinné tradici a hájím barvy Native PR. Aktuálně zodpovídám za klienty z oblasti průmyslu, developmentu, bankovnictví a startupů. Mimo práci rád sportuji, cestuji a soutěžím na hospodský kvízech.Antonín Florián KretschmerICS MUNI — Head of Marketing &amp; CommunicationsTéměř 15 let hledám slova, která mají smysl. Dlouhých 12 let to bylo ve Skupině Srovnejto a teď naposledy na Masarykově univerzitě. Vždycky mě nejvíc bavilo dávat věcem kontext, hlavu a patu – ať už šlo o kampaně, značku nebo komunikaci uvnitř firmy. Dnes mě nejvíc naplňuje propojování HR s marketingem a komunikací.Martin ČivrnýCentral European Media Enterprises — Group Communication ManagerOd loňského záři je Martin zodpovědný za externí a interní komunikaci skupiny CME, mediální a zábavní společnosti v rámci skupiny PPF, která provozuje přední televizní stanice na šesti trzích střední a východní Evropy. Ve své práci se soustředí primárně na korporátní komunikaci, mediální vztahy, public affairs a interní komunikaci. Předtím pracoval přes 7 let ve velkoobchodě Makro, kde dva roky řídil oddělení komunikace a vnějších vztahů. Stál u zrodu projektu České Pole a stále je hrdým ambasadorem udržitelnosti. Martin je absolventem České zemědělské univerzity oboru Ekonomika a Management.Petra PsotkováHP TRONIC Zlín (DATART) — Tisková mluvčíPetra Psotková působí v oblasti marketingové komunikace více než dvacet let. Svoji profesní dráhu odstartovala v komunikační agentuře COMTECH, kam nastoupila již v průběhu studia na Fakultě marketingových komunikací ve Zlíně.Public relations, kreativní komunikace a budování hodnot – to byly a jsou její stálé vášně. Baví ji výzvy, hledání jedinečnosti a přetváření nápadů ve skutečnost. Věří, že dobrá komunikace nesmí křičet, ale měla by oslovit, zaujmout a zanechat stopu. Tento přístup naplno rozvinula v rodinném projektu záchrany zámku Napajedla. Nejenže pomohla zachovat historickou památku, ale vytvořila z ní atraktivní produkt cestovního ruchu, od koncepce po samotné uvedení na trh. Její práce zde byla víc než marketing: byla to mise srdcem. Zkušenosti z oblasti turismu posléze zúročila jako ředitelka destinační společnosti regionu Východní Moravy. Dnes působí jako tisková mluvčí společnosti DATART, kde propojuje strategické myšlení s lidským přístupem a dokazuje, že efektivní komunikace může být nejen funkční, ale i srozumitelná a lidská zároveň.Karel PluhařTopic PR — Managing DirectorKarel má více než 17 let zkušeností v médiích, PR a marketingu. Stál u rebrandingu dvou nadnárodních firem a dvakrát získal Českou cenu za PR. V Topicu řídí směřování agentury a strategické konzultace pro klienty napříč obory – od technologických po FMCG. Inspiruje ho různorodost práce i lidé, se kterými se díky ní setkává.Marie Třešňák LesákováTopic PR — Account ManagerMarie má více než 7 let zkušeností v médiích a PR. V Topicu se stará o klienty z oblasti průmyslu, investic nebo developmentu. Specializuje se na krizovou a korporátní komunikaci. Na své práci oceňuje zejména dynamické prostředí a možnost spolupracovat s lídry českého byznysu.Iveta Kostincová KutišováIKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko — Head of Communication operationIveta Kostincová Kutišová je zodpovědná za řízení operativní agendy komunikace IKEA. Vede týmy interní a externí komunikace a lokalizace napříč regionem. Pracovala v komunikačních agenturách a v logistice.Petr ŠašekIKEA Česká republika — Communications CoordinatorPetr Šašek má na starosti komunikaci s novináři a zastává funkci tiskového mluvčího. Koordinuje i další komunikační aktivity včetně spolupráce s influencery. V IKEA pracuje 5 let. Dříve působil jako novinář, většinu kariéry strávil v České televizi.František ŠašekIKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko — Country Communications ManagerFrantišek Šašek vede regionální tým komunikace, pod který spadá externí i interní komunikace a také public affairs. V IKEA pracuje přes 4 roky. Zkušenosti má také z automotive průmyslů, kde v oboru komunikace působil ve vedoucích funkcích ve Spojených státech amerických a Německu.Marek VomočilIngka Group, Švédsko — Corporate PR LeaderMarek Vomočil je zkušený profesionál v oblasti komunikace s více než 16 lety praxe. Posledních šest let vedl PR tým společnosti IKEA pro Českou republiku, Maďarsko a Slovensko. Od 1. června přijal novou profesní výzvu v rámci globální struktury IKEA a nastoupil do role Corporate PR Leader v centrálním komunikačním týmu ve Švédsku. Před nástupem do IKEA působil 10 let v renomované české agentuře Native PR, kde se podílel na široké škále projektů pro klienty z komerční i neziskové sféry.Ve své práci se dlouhodobě zaměřuje nejen na budování značky a vztahů s médii, ale také na společensky odpovědné kampaně. Významně se podílel například na komunikaci IKEA v oblasti podpory obětí domácího násilí, kde kladl důraz na pomoc začínající u vlastních zaměstnanců – ať už formou finanční, nebo materiální podpory. Stál také u zrodu komunikační strategie pro obchodní dům IKEA s největším distribučním centrem na světě, který se nachází v Maďarsku. Má rozsáhlé zkušenosti s influencer marketingem a dlouhodobě prosazuje důležitost kvalitního měření efektivity PR aktivit.Lucie JungwirthováFakultní nemocnice u sv. Anny v Brně — Vedoucí Odboru PR a marketinguLucie se dlouhodobě pohybuje v oblasti PR, marketingu a komunikace ve zdravotnickém a vědeckém prostředí. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně působila jako PR manažerka a koordinátorka marketingových aktivit Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Stála u zrodu Akademie ICRC, která popularizuje vědu a propojuje výzkumné týmy se studujícími, a také Akademie u sv. Anny zaměřené na rozvoj zaměstnaných. V současnosti se v rámci nemocnice věnuje jak externí, tak interní komunikaci.Jiří ErlebachFakultní nemocnice u sv. Anny v Brně — Tiskový mluvčíJiří působí na pozici tiskového mluvčího Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně od roku 2022. Předtím měl na starosti komunikaci Mezinárodního centra klinického výzkumu, které je součástí nemocnice. V oblasti public relations se pohybuje od roku 2003, zkušenosti získával ve společnosti Veletrhy Brno, kde měl na starosti propagaci hned několika veletrhů.Martina KopeckáFakultní nemocnice u sv. Anny v Brně — PR SpecialistaMartina v minulosti působila jako redaktorka v TV Nova, na pozici PR specialistky festivalu Zlin Design Week a jako reklamní textařka v agentuře Cognito, kde měla na starosti texty pro ČSOB nebo Emco. Nyní zastává pozici PR specialistky v Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA a LF MU). Je autorkou románu Záchytný bod (nakladatelství Fragment) a dětské pohádkové knížky O Kometce, která vyšla ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno.

Vítáme nové členy v ASCOPA

<component-embed-media src="https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/mediaboard-publishing/blogs/GZvY180PMqJz8VcZatAL8wHlLrH1daRU" alt="" visible_alt="true" url="" content_type="image/jpeg" type="image"></component-embed-media> <h3>Přečtěte si medailonky nových členů nebo těch stávajících, kteří se rozhodli pro institucionální členství.</h3>&nbsp;<h2>Daniel Lemer</h2>Penta Hospitals – Chief Commercial and Marketing OfficerDaniel působí ve&nbsp;skupině Penta Hospitals jako Chief Commercial and Marketing Officer od roku 2020. Do jeho týmu patří externí i&nbsp;interní komunikace, rozvoj značky a&nbsp;veškeré marketingové aktivity společnosti. Své zkušenosti získal v&nbsp;marketingových a&nbsp;obchodních rolích v&nbsp;LEGO Group, Johnson &amp; Johnson, Walgreens Boots Alliance nebo jako Marketing Director v&nbsp;Dr.Max.&nbsp;<h2>Agata Hauerová</h2>Penta Hospitals – Manažerka interní komunikaceAgata v&nbsp;interní komunikaci působí od roku 2013. Pracovala v&nbsp;České pojišťovně, Direct pojišťovně, E.ONu a&nbsp;Air Bank. Momentálně věnuje nejvíc energie budování interní komunikace ve&nbsp;skupině Penta Hospitals, jako konzultantka a&nbsp;mentorka pak pomáhá dalším firmám k&nbsp;funkční interní komunikaci. Je spoluautorkou podcastu Hoří ti interka, má panenko. Se svým týmem v&nbsp;E.ONu získala v&nbsp;roce 2021 dvě České ceny za PR a&nbsp;zlatého a&nbsp;stříbrného Fénixe.&nbsp;<h2>Jana Lukešová</h2>Centrum Paraple – Fundrasing ManagerJana nastoupila do Paraplete koncem roku 2018. Dlouhou řadu let působila v&nbsp;hotelnictví, vystřídala řadu pozici středního managementu v&nbsp;mnoha prestižních hotelech, aby nakonec z&nbsp;ryze ziskového sektoru přešla na opačný pól. Paraple ji učarovalo. Netají se tím, že konečně našla práci, která má smysl a&nbsp;naplňuje ji. Má ráda vodu ve&nbsp;všech skupenstvích a&nbsp;aktivity s&nbsp;tím související.&nbsp;<h2>Lukáš Klingora</h2>Centrum Paraple – Brand and Creative ManagerLukáš vystudoval pražskou uměleckou školu Hellichovku, kde na jaře 2019 zakončil studium a&nbsp;plynule vstoupil do „dospěláckého“ světa rozšířením týmu Centra Paraple. Práce v&nbsp;Parapleti splňuje hned dva zásadní body v&nbsp;jeho žebříčku hodnot, a&nbsp;to tím, že je pro něj zábavou, a&nbsp;také tím, že v&nbsp;této práci vidí smysl.Mimo (kreativního) zírání do počítače je Lukáš občas k&nbsp;zastižení s&nbsp;foťákem v&nbsp;ruce, což je jeho životní láska. Skrz objektiv nejraději zaznamenává své cesty, přírodu a&nbsp;hlavně zvířata, kde na plné čáře vítězí koně.&nbsp;Rád si zajde vypnout a&nbsp;vyčistit hlavu na jógu, projít se do lesa anebo na pivo s&nbsp;kamarády od koní.&nbsp;<h2>Jarmila Vrzalová</h2>Centrum Paraple – PR SpecialistJarmila řadu let působila v&nbsp;oblasti marketingu tištěných médií. S&nbsp;nasbíranými životními zkušenostmi byla čím dál víc přesvědčena, že její další profesní kroky by měly směřovat plnohodnotným a&nbsp;smysluplným směrem, což práce v&nbsp;Centru Paraple naplnila.&nbsp;Miluje cestování a&nbsp;přírodu. Ve volném čase jezdí na kole nebo na bruslích, v&nbsp;zimě si užívá na lyžích nebo na běžkách. Ráda chodí do divadel a&nbsp;kin nebo se baví na hudebních festivalech. Již několik let neúspěšně bojuje se závislostí na Kinder Bueno.&nbsp;<h2>Kateřina Petko</h2>CSGM – ředitelka korporátní komunikace a&nbsp;marketingu skupiny CSGKateřina působí v&nbsp;oblasti korporátní a&nbsp;marketingové komunikace již 18 let. Pracovala v&nbsp;řadě významných firem, například ve&nbsp;společnosti BNP Paribas Cardif působila na pozici ředitelky pro digitální inovace a&nbsp;marketingovou komunikaci pro region střední a&nbsp;východní Evropy a&nbsp;vykonávala funkci tiskové mluvčí. Ve společnosti ENI byla ředitelkou marketingu pro český a&nbsp;slovenský trh, zastávala též pozici ředitelky marketingu pro region střední Evropy ve&nbsp;společnosti Kingspan Insulation a&nbsp;vedla marketingovou divizi v&nbsp;Expobank. Od března roku 2024 řídí Kateřina korporátní komunikaci CSG, nejvýznamnější skupiny obranného průmyslu v&nbsp;ČR a&nbsp;největší české rodinné firmy. Spolu se svým týmem řeší komplexní komunikační strategii, PR, sociální sítě, eventy i&nbsp;interní komunikaci nejen v&nbsp;České republice, ale v&nbsp;řadě dalších zemí, kde CSG vyrábí či obchoduje. Pomáhá CSG budovat globální značku se silným příběhem, která se profiluje jako obránce hodnot, na nichž stojí naše civilizace.&nbsp;<h2>Michal Dvouletý</h2>Ing. Michal Dvouletý, MBA – PR, média a&nbsp;marketingV&nbsp;oblasti PR a&nbsp;médii pracuji již 20 let. Začínal jsem jako novinář, ještě během studií jsem pracoval jako redaktor, pak šéfredaktor a&nbsp;již druhou dekádu se podílím na mediálních projektech v&nbsp;České republice i&nbsp;na Slovensku. Kromě toho se specializuji na PR, mediální komunikaci, public affairs a&nbsp;content marketing. Osobně jsem připravoval a&nbsp;realizoval desítky komunikačních a&nbsp;PR kampaní jak pro komerční zákazníky, tak pro neziskový sektor či politické strany. Mnohé zkušenosti jsem načerpal také při pořádání řady firemních, kulturních či společenských akcí.&nbsp;<h2>Martina Peachment Brehmer</h2>International Sustainable Finance Centre (ISFC) – Chief Communications OfficerMartina je expertkou v&nbsp;oblasti strategické komunikace a&nbsp;budování globálních značek se zkušenostmi z&nbsp;korporací, startupů a&nbsp;mezinárodních institucí. Specializuje se na tvorbu efektivních komunikačních a&nbsp;brandových strategií, řízení a&nbsp;komunikaci změn v&nbsp;dynamických odvětvích, jako jsou udržitelnost, ESG, inovace, digitalizace a&nbsp;umělá inteligence. Ve své současné roli Chief Communications Officer v&nbsp;International Sustainable Finance Centre (ISFC) se zaměřuje na komunikaci v&nbsp;oblasti udržitelnosti a&nbsp;ESG, inovativní přístupy k&nbsp;zapojování zaměstnanců a&nbsp;efektivní stakeholder management.&nbsp;<h2>Monika Kopřivová</h2>Stavební spořitelna České spořitelny – Specialistka externí komunikaceJe manažerkou externí komunikace a&nbsp;PR projektů ve&nbsp;Stavební spořitelně České spořitelny, kde působí od roku 2019. S&nbsp;více než dvacetiletou praxí v&nbsp;oblasti komunikace a&nbsp;public affairs přináší do týmu bohaté zkušenosti. Během své kariéry zastávala klíčové pozice v&nbsp;renomovaných společnostech, jako jsou Philip Morris International a&nbsp;Plzeňský Prazdroj, kde se věnovala řízení CSR projektů, budování vztahů s&nbsp;veřejností a&nbsp;podpoře strategických projektů. Monika je absolventkou Univerzity Palackého v&nbsp;Olomouci, kde získala magisterský titul v&nbsp;oboru Andragogika, a&nbsp;bakalářský titul v&nbsp;oboru Eurospráva obdržela na VŠB TU v&nbsp;Ostravě.&nbsp;<h2>Hana Burečková</h2>Stavební spořitelna České spořitelny – Manažerka externí komunikace a&nbsp;CSRJe manažerkou externí komunikace a&nbsp;CSR ve&nbsp;Stavební spořitelně České spořitelny. Své bohaté zkušenosti z&nbsp;oblasti PR, které získala během více než jedenáctiletého působení v&nbsp;PR agentuře AMI Communications, nyní využívá k&nbsp;tvorbě strategií a&nbsp;kreativních konceptů pro komunikaci energeticky úsporných rekonstrukcí. Hana se zaměřuje na to, aby složitá odborná témata byla srozumitelná pro každého, kdo touží po lepším domově. Kromě toho se aktivně věnuje CSR projektům, které pomáhají proměnit bydlení v&nbsp;domov pro ty, kteří to sami nezvládnou. Hana je absolventkou Vysoké školy ekonomické v&nbsp;Praze, kde získala magisterský titul v&nbsp;oboru Podniková ekonomika a&nbsp;management.&nbsp;<h2>Patrik Rymeš</h2>Stavební spořitelna České spořitelny – Manažer marketingové komunikaceVe Stavební spořitelně České spořitelny pracuje Patrik jako manažer marketingové komunikace. Se svou více než dvacetiletou praxí v&nbsp;oblasti marketingu a&nbsp;komunikace přináší do týmu bohaté manažerské zkušenosti z&nbsp;předních komunikačních agentur, jako jsou McCann Prague a&nbsp;DDB, ale také významných zadavatelů reklamy, například České pojišťovny. Patrik se specializuje na tvorbu efektivních komunikačních strategií, které oslovují široké spektrum klientů. Je absolventem Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v&nbsp;Plzni, kde získal magisterský titul v&nbsp;oboru český a&nbsp;německý jazyk a&nbsp;literatura. Dále se vzdělával i&nbsp;v oblasti marketingu, například na Worldwide Hamburger Marketing University v&nbsp;USA.&nbsp;<h2>Gabriela Drastichová</h2>The Duke of Edinburgh’s International Award Czech Republic Foundation – Výkonná ředitelkaOd léta loňského roku je Gabriela českou ředitelkou programu neformálního vzdělávání Mezinárodní cena vévody z&nbsp;Edinburghu, zkráceně DofE. Předtím šest let vedla Nadační fond Českého rozhlasu a&nbsp;jeho mimořádně úspěšné sbírkové projekty Světluška a&nbsp;Ježíškova vnoučata. Jejím původním profesním zázemím bylo vzdělávání dospělých se zaměřením na pedagogy a&nbsp;pracovníky veřejné správy, později i&nbsp;vzdělávání ve&nbsp;firemním prostředí. Zkušenosti získané v&nbsp;akademickém a&nbsp;korporátním světě využila následně v&nbsp;neziskovém sektoru, kde se věnovala tématu vzdělávání a&nbsp;zaměstnávání znevýhodněných skupin, podpoře sociálních a&nbsp;technologických startupů a&nbsp;zavádění principů udržitelného podnikání do strategií firem.&nbsp;<h2>Pavla Lioliasová</h2>The Duke of Edinburgh’s International Award Czech Republic Foundation – Manažerka komunikace a&nbsp;marketinguV&nbsp;DofE má Pavla na starosti komunikaci. Předtím čtyři roky vedla mediální tým neziskové organizace EDUin, která se věnuje vzdělávací politice. Do PR přešla z&nbsp;novinařiny. Už během vysokoškolských studií začala spolupracovat s&nbsp;Českých rozhlasem, nejprve v&nbsp;ostravském regionálním studiu, potom byla skoro pět let reportérkou zpravodajství primárně pro Radiožurnál a&nbsp;Český rozhlas Plus. Krátce si taky vyzkoušela televizní žurnalistiku při startu CNN Prima News.&nbsp;<h2>Monika Pavlačková</h2>Universal Music Czech Republic – PR ManagerMonika Pavlačková začala svou kariéru v&nbsp;BMW Group na pozici PR Intern. Po stáži nastoupila do společnosti Bosch jako Specialistka externí komunikace, a&nbsp;následně prohlubovala své znalosti v&nbsp;Kia Czech na pozici PR Specialistka. V&nbsp;současné době se stará o&nbsp;PR všech interpretů a&nbsp;kapel, které Universal music zastupuje včele s&nbsp;Adamem Mišíkem, Pam Rabbit, kapelou Mirai, Mig 21, Vesna a&nbsp;dalšími.&nbsp;<h2>Milan Daněček</h2>Lobby, PR &amp; ConsultingV&nbsp;oblasti komunikace a&nbsp;PR se pohybuje od roku 2018, tedy 7 let, kdy dělal šéfa senátní kampaně pro JUDr. Richarda Nováka. Poté působil jako PR konzultant pro menší podnikatele a&nbsp;firmy, postupně pak přešel i&nbsp;ke komunikaci s&nbsp;úřady. V&nbsp;posledních více než 3 letech se věnuje lobbingu v&nbsp;oboru stavebnictví a&nbsp;realit, přičemž mezi jeho klienty patří architektonické a&nbsp;realitní kanceláře či developeři.&nbsp;<h2> Martin Tyburec</h2>ADVACAM – Head of Marketing and Communications DepartmentMartin Tyburec, vedoucí oddělení komunikace a&nbsp;marketingu ADVACAM, vystudoval Vyšší odbornou školu publicistiky a&nbsp;více než 15 let se věnoval novinářské práci. Nejdelší čas strávil jako redaktor vědecké redakce České televize. Působil ale také například v&nbsp;organizaci Člověk v&nbsp;tísni nebo jako moderátor Televize Seznam a&nbsp;spolupracovník Seznam Zpráv. Nyní se mimo jiné věnuje tvorbě podcastů pro Národní ústav pro výzkum rakoviny a&nbsp;občasně pomáhá s&nbsp;mediálním školením. Na plný úvazek však pracuje v&nbsp;ADVACAMu, kde se od začátku roku 2023 snaží využít svoje zkušenosti jako vedoucí oddělení marketingu a&nbsp;PR.&nbsp;<h2>Nicola Votavová&nbsp;</h2>Penta Real Estate – Marketing ManagerNicola vede tým projektového marketingu, jeho hlavním úkolem je celková podpora obchodu (prodejů bytů a&nbsp;pronájmů komerčních budov), od tvorby značek a&nbsp;celkové identity pro jednotlivé projekty, webů, sociálních sítí, tiskovin, prezentací, videí a&nbsp;dalšího contentu, až po eventy. V&nbsp;real estate byznysu se pohybuje po celou kariéru. Je absolventkou ČZU v&nbsp;oboru Evropská diplomacie a&nbsp;Veřejná správa a&nbsp;regionální rozvoj. Mluví anglicky.&nbsp;<h2>Eliška Jiranová</h2>Penta Real Estate – Senior Marketing ConsultantEliška je členem marketingového týmu Penty Real Estate (a pravou rukou Nicoly). V&nbsp;minulosti pracovala také pro Komerční banku. Je absolventkou VŠE, Fakulty podnikohospodářské v&nbsp;oboru Management. Absolvovala také stáž na ISM University of Management and Economics ve&nbsp;Vilniusu. Mluví anglicky.&nbsp;<h2>Irena Bártíková</h2>Penta Real Estate – Social Media ConsultantIrena vládne sociálním sítím Penty Real Estate a&nbsp;tvoří obsah také k&nbsp;jednotlivým projektům, které Penta staví, od fotografií a&nbsp;videí, přes grafiku až po rozhovory a&nbsp;články. V&nbsp;minulosti pracovala na volné noze pro nejrůznější české značky, například klenotnictví Eppi, nebo módní e-shopy Woox a&nbsp;BezPotisku. Vystudovala Vysokou školu kreativní komunikace. Mluví anglicky.&nbsp;<h2>Lucia Bee</h2>Penta Real Estate – PR ConsultantLucia v&nbsp;loňském roce rozšířila PR tým Penty Real Estate a&nbsp;stará se především o&nbsp;sponzorské aktivity, různá partnerství, eventy a&nbsp;jiná veřejná vystoupení, ale také třeba o&nbsp;firemní publikace a&nbsp;další nástroje. V&nbsp;minulosti pracovala v&nbsp;agentuře Fleishman Hillard nebo ve&nbsp;firmě Green4You Energy. Vystudovala VŠE Praha v&nbsp;oboru Mezinárodní vztahy, absolvovala také stáž na University of Michigan. Mluví anglicky, španělsky a&nbsp;italsky.&nbsp;<h2>Martin Lánský</h2>Penta Real Estate – PR ManagerMartin vede PR tým Penty Real Estate a&nbsp;zároveň plní roli mluvčího za celou skupinu Penta. V&nbsp;PR pracuje už téměř 20 let, dříve převážně v&nbsp;agenturním prostředí a&nbsp;také jako jednatel vlastní komunikační firmy. Pracoval na mnoha kampaních a&nbsp;projektech, od vstupů na burzu (Fortuna, NWR), vstupů na nové trhy (Swiss Life), uvedení klíčových produktů (Alstom), přes náborové kampaně (OKD) až po krizovou komunikaci. Pracoval i&nbsp;na dlouhodobých komunikačních strategiích (OKD, Letiště Praha, UniCredit, Fortuna), nebo ESG kampaních, které úspěšně propojovaly obchodní cíle s&nbsp;řešením důležitých společenských témat (Alstom, Swiss Life, Akeso). Získal několik oborových ocenění v&nbsp;Česku i&nbsp;v evropském měřítku. Studoval práva, sociologii a&nbsp;žurnalistiku na Masarykově univerzitě v&nbsp;Brně. Mluví anglicky.&nbsp;<h2>Roman Strejček&nbsp;</h2>OSA – Předseda představenstva&nbsp;V&nbsp;současné pozici působí od října 2007. Od roku 2021 působí rovněž jako předseda European Committe CISAC, tedy evropské části celosvětové sítě autorských organizací sdružených pod názvem CISAC. Do OSA nastoupil v&nbsp;roce 2005 jako vedoucí odboru licencování rozhlasového a&nbsp;televizního vysílání a&nbsp;online médií. Dříve působil ve&nbsp;skandinávské společnosti Plus Licens, kde byl brand managerem značek NHL a&nbsp;NBA. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou.&nbsp;<h2>Monika Straková&nbsp;</h2>OSA – Vedoucí autorského odděleníV&nbsp;současné pozici působí jako vedoucí oddělení pro záležitosti autorů. Zaměřuje se na nastavování a&nbsp;podporu plynulého chodu projektů a&nbsp;budování kvalitních vztahů s&nbsp;klienty i&nbsp;kolegy napříč organizacemi. Více než 25 let se věnuje vztahům s&nbsp;médii a&nbsp;zajišťování vizibility klientů z&nbsp;různých odvětví, včetně ekonomických, právních i&nbsp;lifestylových témat. Disponuje bohatými zkušenostmi z&nbsp;klientské strany i&nbsp;agenturního prostředí, včetně vedení marketingových a&nbsp;PR projektů. Specializuje se na osobnostní PR a&nbsp;korporátní komunikaci s&nbsp;důrazem na plánování, poradenství a&nbsp;realizaci strategií. Kombinuje strategický přístup s&nbsp;praktickým řešením pro dosažení efektivních výsledků a&nbsp;budování dlouhodobých vztahů.&nbsp;<h2>Judita Urbánková&nbsp;</h2>Alstom – Communication ManagerPo začátcích v&nbsp;event managementu se zaměřila na PR a&nbsp;marketing, nejdříve v&nbsp;oboru hospitality v&nbsp;hotelech Mövenpick a&nbsp;Hilton, později v&nbsp;rámci agentury Havas. &nbsp;Od roku 2011 působí v&nbsp;korporátní komunikaci. Působila ve&nbsp;společnostech Albert, Plzeňský Prazdroj, Škoda Auto a&nbsp;British American Tobacco. V&nbsp;současnosti vede komunikaci společnosti Alstom.

Do ASCOPA vstoupili členové z řad institucí a profesionálů v PR

1. Generativní AI zásadně mění PR. Podle CIPR se její využití v&nbsp;PR zvýšilo z&nbsp;15&nbsp;% na 57&nbsp;% mezi lety 2020 a&nbsp;2023, zatímco v&nbsp;USA podle Annenberg Center vzrostlo z&nbsp;18&nbsp;% na 80&nbsp;% v&nbsp;roce 2023. Mezi nejčastěji používané nástroje patří ChatGPT (přibližně polovina uživatelů má placenou verzi), Canva, Midjourney, Grammarly a&nbsp;Adobe. V&nbsp;České republice je běžněji využíván DeepL, zatímco v&nbsp;USA jsou AI překlady méně důvěryhodné. Microsoft Copilot je v&nbsp;současnosti považován za méně intuitivní než ChatGPT, ale někteří profesionálové ho mají v&nbsp;oblibě. Další uživatelé preferují Claude od společnosti Anthropic. Notebook LM od Geminia se objevuje jako zajímavý nástroj pro získávání poznatků.2. Mezi USA a&nbsp;Českou republikou nejsou zásadní rozdíly v&nbsp;adopci AI, ale přístupy vlád k&nbsp;regulaci se výrazně liší. V&nbsp;USA chybí federální legislativa, přičemž diskuze se zaměřují na inovace a&nbsp;národní bezpečnost. AI Act EU je považován za „zlatý standard“, ale naráží na byrokratické překážky. „Bruselský efekt“ znamená, že globální společnosti musí dodržovat evropské normy i&nbsp;mimo EU. USA a&nbsp;Velká Británie však nepodepsaly nedávnou Pařížskou deklaraci o&nbsp;AI, zatímco Čína ano.3. Okamžitě po spuštění ChatGPT se objevily spory o&nbsp;autorská práva a&nbsp;právní otázky, které zůstávají nevyřešené. AI-generovaný obsah není v&nbsp;USA chráněn autorským právem. OpenAI a&nbsp;Microsoft čelí žalobám kvůli porušování autorských práv, včetně mediálně sledovaného případu s&nbsp;The New York Times. Elon Musk žaluje OpenAI za údajné porušení jejích zakládajících principů jako neziskové organizace a&nbsp;za porušení antimonopolních zákonů při jejím přechodu na komerční model.4. Placené AI nástroje nabízejí vyšší úroveň zabezpečení, ale nejsou pro každého finančně dostupné. V&nbsp;USA roste obava, že technologické společnosti snižují bezpečnostní opatření ve&nbsp;prospěch rychlejší inovace. Velké organizace preferují placené nástroje pro ochranu dat. Klíčovou otázkou zůstává: jak zajistit spravedlivé přijetí AI, když si ne každý může dovolit pokročilé verze?5, Některé organizace nemají AI směrnice, protože „důvěřují svým kolegům“, zatímco jiné zavádějí přísné zásady pro používání AI. V&nbsp;České republice i&nbsp;v USA je kladen silný důraz na autenticitu – obzvláště problematické je použití AI-generovaných obrázků lidí k&nbsp;reprezentaci diverzity, což je považováno za nepřijatelné.6. Transparentnost zůstává hlavním tématem diskuse. Přestože AI směrnice vyžadují zveřejnění použití AI, PR profesionálové se neshodují na tom, zda a&nbsp;jak by měly být AI-generované texty označovány. Někteří klienti se neptají, zda byla AI použita, zatímco jiní vyžadují úplné zveřejnění. Globální společnosti uplatňují přísnější pravidla, zatímco menší firmy AI často používají volněji.7. Výzkumy ukazují, že koncept „odpovědné AI“ je z&nbsp;pohledu PR stále v&nbsp;rané fázi. Myšlenku odpovědné AI prosazují technologické společnosti od roku 2018, ale její plná implementace zůstává problematická. PR profesionálové mohou hrát klíčovou roli při zajištění etického využití AI.&nbsp;Profesní asociace jsou zásadní při nastavování regulací a&nbsp;poskytování vzdělání v&nbsp;této oblasti.8. Přijetí AI v&nbsp;PR je stále nevyvážené. V&nbsp;USA i&nbsp;v České republice je AI na strategické úrovni využívána primárně jako nástroj pro generování nápadů, nikoliv jako náhrada lidské práce. PR zůstává profesí zaměřenou na lidi, kde technologie nemá převzít kontrolu.9. Výzkum Markéty Kaclové z&nbsp;Univerzity Karlovy o&nbsp;AI ve&nbsp;střední a&nbsp;východní Evropě (CEE) identifikoval jazykové bariéry a&nbsp;potřebu lidského dohledu u&nbsp;překladů jako klíčové překážky pro přijetí AI v&nbsp;PR. Hlavní faktory podporující adopci jsou důvěra v&nbsp;nástroje, úspora času a&nbsp;finanční efektivita. V&nbsp;současnosti probíhá nová kvantitativní studie Ministerstva kultury ČR, jejíž výsledky se očekávají v&nbsp;květnu 2025.10. Budoucnost regulace AI a&nbsp;jejího bezpečného a&nbsp;etického využití je stále předmětem debat. Mezinárodní asociace pro bezpečnou a&nbsp;etickou AI, kterou založil výzkumník Stuart Russell, vyzývá k&nbsp;většímu důrazu na bezpečnou a&nbsp;etickou AI. Organizace jako Global Alliance a&nbsp;ASCOPA poskytují etické směrnice.Přijetí AI v&nbsp;PR se zrychluje, ale přetrvávají výzvy. Přestože technologie zvyšuje efektivitu, klíčovými otázkami zůstávají etické aspekty, transparentnost a&nbsp;spravedlivý přístup. Jak se regulace vyvíjí a&nbsp;objevují se nové studie, role AI v&nbsp;PR bude i&nbsp;nadále formovat budoucnost tohoto oboru.

AI v PR: Přijetí, etika, lidský faktor a globální regulační rozdíly

Co jsme se od vás, interkářů, dozvěděli:<ul><li>Ve většině firem, které se akce účastnily, se interce věnuje jen jeden člověk, nebo dokonce někdo, kdo pozici ani nemá na plný úvazek.</li><li>Interní komunikace u&nbsp;vás nejčastěji spadá pod oddělení Komunikace.</li><li>54&nbsp;% z&nbsp;vás se s&nbsp;CEO schází alespoň jednou měsíčně. Ale 24&nbsp;% se s&nbsp;ním nesetkává NIKDY. &nbsp;</li><li>Mediální monitoring je běžnou součástí vaší práce, a&nbsp;dokonce ho aktivně využíváte. &nbsp;</li></ul>Odpovědi z&nbsp;anket, které nahlédly do zákulisí našich hostů, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://analytics.slido.com/share/whzCxWOnBtKCis-sYXuIWFl5wi3dLwUOY7AWwsJjoWGnt_NjthzCwWOtAWOzAWOyAWOmBtLt9A5G56eFYk-Vg9qwQW3fY7po8PLw9-_y8O_z-2OxBuLI_7hqKvfKtdzc8mr_w1STdYBjLyvPukXLfmNc3UdIbA">najdete zde</a>.&nbsp;Na čem s&nbsp;vámi chceme zamakat?&nbsp;<ul><li>Nejste v&nbsp;tom sami – sdílejme společná ‚‚trápení‘‘, diskutujme. Protože&nbsp;v neformálním networkingu je síla.&nbsp;</li><li>Sdílení osvědčených řešení (a to třeba i&nbsp;těch nízkonákladových) i&nbsp;slepých uliček, do kterých se každý někdy dostáváte.&nbsp;</li><li>Chtěli bychom se s&nbsp;vámi dále potkávat, třeba u&nbsp;skleničky dobrého vína, nebo i&nbsp;u vás ve&nbsp;firmě v&nbsp;zasedačce. Pojďme tomu třeba říkat ‚‚nevinný interní meeting‘‘.</li></ul>Pokud se chcete do komunity interkářů více zapojit, přidejte se k&nbsp;nám do interkářské soukromé <a target="_blank" rel="noopener noreferrer nofollow" href="https://www.linkedin.com/groups/13150019/">skupiny na LinkedInu</a>! Sdílejte, co se vám v&nbsp;interce daří, pochlubte se povedenou interní kampaní, nebo se svěřte, co byste příště udělali jinak.&nbsp;